Komunikace ve skupince

Kontemplativní cesta naslouchání a promlouvání k ostatním
 

​Komunikace je důležitá součást našeho duchovního života. Jsou chvíle kdy běžný rozhovor nebo diskuse nestačí. Cesta kontemplativního naslouchání a promlouvání je způsob, jak se setkat v přítomném okamžiku, sdílet své myšlenky a naslouchat myšlenkám druhých, hledat moudrost. Můžeme ji použít jak v malé skupině při pravidelném setkání, při hledání řešení závažného problému i jako formu sdílení ve velké skupině.
 

Tato praxe (kontemplativní cesty naslouchání a promlouvání k druhým) otvírá hlubší a více smysluplnou cestu komunikace a soucitu a empatie pro ostatní.
 

Chlapské sdílení v kruhu (cesta naslouchání a promlouvání k ostatním) jako duchovní praxe, sdílení a hledání moudrosti. Není to porada nebo hlasování.

Pravidla ve skupince

​Společně vytvořte a odsouhlaste si technická pravidla pro vaši skupinu, která vám budou vyhovovat (délka setkání, místo, dochvilnost, funkce a kompetence, občerstvení....)

Držte se obecných "pravidel pro sdílení ve skupinkách":  

(Inspirace z Nesměře):

  • Nejsme tady od toho, abychom se navzájem napravovali, posuzovali nebo se srovnávali, ale abychom se navzájem vyslechli a uvažovali o tom, co jsme slyšeli.
     

  • Zajistěte, aby se každý dostal ke slovu, ale aby nikdo nemluvil příliš a neřídil hovor. Můžete každého vyzvat ke sdělování, ale nikoho nenuťte. 
     

  • Zajistěte, aby chlapi mluvili o svých pocitech, ne aby přednášeli, kázali, vyjadřovali názory a myšlenky o věcech tam venku. 
     

  • Nejlepší je mluvit v první osobě: "já jsem", "cítím", "zažil jsem".... 
     

  • Nereagujeme - t.j. nemusíte souhlasit nebo nesouhlasit s ostatními, nemusíte posuzovat, komentovat nebo kritizovat co druzí říkají. Prostě to přijímejte tak, jak je to řečeno. Říkáme tomu "posvátné naslouchání". 
     

  • Všechno, co se ve skupince řekne, se považuje za důvěrné. Co se ve skupince řekne, ve skupince zůstane. 
     

  • Snažte se přijímat každého muže ve skupince takového, jaký je tady a teď a nestarejte se o informace z minulosti. Nevytvářejte si o něm předem úsudek a "nezaškatulkujte ho". Všichni společně začínáme od nuly. 
     

(Inspirace z Modliteb otců):

  • … během modliteb, chval a čtení Písma dovolujeme vytvářet prostor pro sdílení našich starostí, obav, znepokojení a problémů. Snažíme se potlačit naši přirozenou touhu rozdávat rady a raději tyto problémy odevzdáváme Pánu. 

 

 Prakticky technicky:
 

  • Kruh - jsme v kruhu, všichni si jsme rovni.

  • Centrum/střed - uprostřed je svíčka, nebo nějaký předmět. Centrum našeho kruhu a místo naší pozornosti.

  • Mluvící předmět - nástroj označující autoritu k mluvení, my bychom asi řekli „mluvící dřevo“, leží uprostřed. Kdo má pocit, že má mluvit, vezme ho a mluví. Až do odložení ostatní mlčí. Může to být jakýkoliv předmět, např. dřevěná hůl, dřevěný kříž nebo i jakýkoli jiný předmět.

  • Začátek - tento čas je neobyčejný, vyhrazený. Zasvěcení skupinky... Modlitba.

  • Výzva - otázka (téma), která umožní celé spektrum lidských reakcí.

  • Výroky - výroky by vždy měly začít „Já jsem a jméno" Například „Já jsem Pavel"!

  • Čtyři výzvy na začátku:
    - Mluv ze srdce.
    - Poslouchej ze srdce (s ušima králíka, na jeho uších závisí život!).
    - Buď spontánní (ne nacvičené projevy).
    - Buď úsporný ve vyjádření (ne nutně krátký, ale odkrájej sádlo).

  • Soukromí - co se v kruhu řekne to tam i zůstane, pokud vysloveně není stanoveno jinak.

  • Ukončení  - vyznačení přechodu do normálního času. Modlitba.​

Inspirace z: www.chlapi.cz